Revolver

22. července 2010 v 12:39 | Pavel Kopřiva |  Alba
Hity na této desce se staly dvě Paulovy skladby, navzájem si zcela odlišné.

První - Eleanor Rigby, byla truchlivou romancí o starých lidech, trávící své životy čekáním v samotě a potápějících se postupně do zapomenutí smrti. Paul je personifikoval dvěma typy jakoby vystřiženými z opravdového života. tu, která dala písni jméno - Eleanor Rigbyovou - nám představuje v nádherné metafoře, jak sbírá v kostele zbylá zrnka rýže, kterou tam předtím rozjásaní svatebčané zasypali novomanželský pár. Tento typický obrázek z anglických svateb je obdobou našeho obyčeje, kdy nevěsta musí smést porcelánové střepy z rozbitého talířku. Mužský protějšek Eleanor Otec McKenzie, jehož jméno našli Paul s Johnem v telefonním seznamu, píše přes den kázání, která nikdo neuslyší, a v noci. opuštěný, si spravuje ponožky.

"Přemýšleli jsme s Johnem, jestli by to McKenzie nemohl dát s Eleanor Rigbyovou nijak dohromady, ale nenapadlo nás jak," vzpomíná Paul.

Stará paní zemře a je pochována, aniž se ti dva setkali. Písní, která zpívala o samotě, to nakonec přidalo jen na účinku. její sociální náboj byl něčím v komerční větvi populární hudby naprosto neznámý. Navíc se v ní textová složka ideálně prolínala s hudebním obsahem, obdobně jako předtím v Johnově Norwegian Wood. Melodie je komponována v dórské církevní tónině. jejich charakteristický interval - velká sexta - nastoupí pokaždé, když slova přinášejí příbuzný okruh sociací: "In The Church" (v kostele) v první sloce, "Of A Sermon" (na kázání) ve druhé a "And Was Burried" (a byla pohřbena) v závěrečné.

Druhá Paulova píseň, jíž se dostalo stejné odezvy, ne-li větší - Yellow Submarine, byla nejrozvernější, jakou Beatles napsali. nejenom kvůli slavnostnímu pochodovému rytmu a Ringově zpěvu, jemuž ve studiu v refrénech sekundovali Mal Evans a zvukoví technici EMI. Kromě dalších podtextů zde bylo souznění s dětstvím prožitým v Liverpoolu. Nacházíme je hned v úvodním výkladu "Ve městě, kde jsme se narodil, žil jeden chlápek / který se plavil po moři ..." Především to však bylo opravdová dětská písnička. "Moc se mi zamlouvala představa, že jí budou zpívat děti," přiznal Paul, a netřeba dodávat, že si Žlutou ponorku zpívají dodnes. Dokonce i ty, které o Beatles vůbec nic nevědí.

Větší příležitost než dosud dostal na Revolveru George Harrison. Svoji šanci na třech vlastních písních alba nepromarnil. Kdyby nebylo té úvodní, přinejmenším Love You To se stala památkou, když k jeho sitaru přibyly další indické nástroje - bubínky tabla. George se na ně pokoušel hrát sám ale po stovkách marných pokusů to vzdal a zavolal raději indického hráče Anila Bhagwata a jeho partnera, kteří to nahráli "z jedné vody". Harrisonovu píseň Taxman shledali John s Paulem natolik zdařilou, že jí svěřili čestné místo první skladby celého alba.

"Na tomto albu byl snad vůbec nejlepší málo známý popěvek nazvaný She Said She Said," ocenil trochu překvapivě jednu z pěti písní, kterými do Revolveru přispěl Lennon, šéf Newyorských filharmoniků Leonard Bernstein. po Taxmanovi patřila k nejtvrdším na celém albu.

Konečně závěr alba tvořily Lennonovy skladby Got To Get You Into My Life a Tomorrow Never Knows. První je zajímavá účastí žesťové sekce soulové skupiny Sounds Incorporated. S Beatles hrála předtím na jejich americkém zájezdu v předprogramu legendárního koncertu na Shea Stadium. Po Harrisonově indickém koření, McCartneyho lesním rohu ve For No One a zdvojeném smyčcovém kvartetu v Eleanor Rigby tu přinášely ostře frázované odpovědi plechů další obohacení barevného spektra, kterým deska s černobílým obalem doslova hýřila.

Výrobní tajemství modální Tomorrow Never Knows, vyzývající ve shodě s nastupujícím psychedelickým obdobím k naslouchání barvám svých snů, k odpoutání se od vnějšího světa a k meditaci, nám přiblížil George Martin v interwiew pro Melody Maker:
"Tenkrát si Beatles zrovna koupili profesionální magnetofony, začali si s nimi doma hrát a - myslím, že na tohle zrovna přišel Paul - začali si dělat takové malé smyčky. Když na kterémkoli magnetofonu překryjete mazací hlavu a nasadíte smyčku z pásky, můžete tam nahrát nějaký zvuk, za pár vteřin ho přerušit a zvuk se pak ve smyčce točí pořád dokola a neustále se znásobuje, takže z toho můžete vybudovat docela legrační zvukové víry, a když je pak přehráváte různými rychlostmi, dostanete všechny ty zvuky, co tak podivně znějí. Pro nahrávku Tomorrow Never Knows mi kluci donesli spoustu smyček nahraných různými rychlostmi. Přehrál jsem si je, některé vyřadil a jiné nechal. Nakonec jsme měli osm smyček s různými zvuky. Nahráli jsme už předtím základní snímek s johnovým hlasem a bicími a myslím že s basovkou. Johnův hlas jme pustili přes Leslie-bednu, protože mi řekl: Chci, aby můj hlas zněl, jako kdyby přicházel z nějakého vrcholu z Tibetu, - zřejmě mu zrovna tenkrát udělala tibetská Kniha mrtvých. Chtěl, aby bylo rozumět slovům, ale aby hlas zněl, jako kdyby přicházel z vesmíru - tak jsem mu to pustil přes Leslie-reproduktor, a jeho to doslova omráčilo. Pak jsme nasadili všechny ty smyčky - měli jsme osm magnetofonů, na každý jme dali jednu a všechno to pustili do Mixážního stolu. Mohl jsme tak v každém okamžiku přimíchat zvuk z kteréhokoli z těch osmi smyček. Tak jsme dostali výsledný efekt."

Když Revolver vyšel, spousta lidí ho nechápala, včetně zatvrzelých beatlovských fandů. Znalecké posudky takových autorit jako byl Leonard Bernstein, spatřující v něm pravděpodobně nejlepší album Beatles v celé jejich kariéře, jsou pozdějšího data. V anketě odborníků o nejlepší dlouhohrající desku v historii populární hudby, kterou v roce 1974 vyhlásil New Musical Experss, figuroval Revolver na čtvrtém až pátém místě společně s Dylanovým albem Higway 61 Revisited. V tabulce prodejnosti jejich vlastních desek je dodnes na místě posledním. Náboj který, Beatles vystřelil na jaře šestašedesátehé roku ze svého Revolveru, mířil daleko za obzory, do míst, kam se před nimi populární hudba nikdy neodvážila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martí ♥ Martí ♥ | Web | 22. července 2010 v 12:47 | Reagovat

Pěkné :)

2 natka mccartney natka mccartney | 3. září 2012 v 16:10 | Reagovat

ráda zpívám a písičky z revolveru mi jdou hlasově snad nejlíp...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama